Jmenuji se Tomáš Zmuda a posledních několik let jsem strávil tím, čemu se říká digitalizace veřejné správy — nejdřív jako šéf Komise pro ICT a digitalizace na Středočeském kraji, dnes v civilním sektoru a také jako předseda dozorčí rady pražské městské společnosti Operátor ICT. A jedna věc mi z toho zůstala jako pevné přesvědčení: transparentnost není jen hezké heslo do volebního letáku. Je to konkrétní software, konkrétní nastavení a konkrétní politická vůle to udělat. Nic z toho není drahé ani technicky složité — chybí jen rozhodnutí.
V Jinočanech dnes běžně narazíte na zápisy zastupitelstva, které na webu najdete jen s velkým štěstím, na jednání bez předem zveřejněných podkladů a na rozpočet, ze kterého se občan nedozví o moc víc než souhrnné položky. To chci změnit. Mým hlavním cílem je transparentní úřad postavený na čtyřech konkrétních krocích.
Veřejný přenos zastupitelstva — a proč je strach z GDPR mýtus
Nejčastější argument, proč obce jednání zastupitelstva nestreamují, je GDPR. Je to ale argument, který už rok co rok vyvrací samo Ministerstvo vnitra. Jeho odbor veřejné správy, dozoru a kontroly to shrnul ve stanovisku ODK č. 02/2024 zcela jednoznačně: zasedání zastupitelstva je ze zákona veřejné, a proto je přímý přenos v souladu s GDPR bez jakékoliv anonymizace. Právním základem je čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR — úkol prováděný ve veřejném zájmu. Obec má jen pár praktických povinností: předem účastníky informovat, že se bude přenášet, a účel zpracování ukotvit usnesením zastupitelstva.
Jinými slovy: obavy současného zastupitelstva z GDPR nejsou právní překážka, je to výmluva. Chci, aby Jinočany zasedání pravidelně streamovaly na vlastním webu, aby materiály k jednání byly veřejné ještě předtím, než se o nich hlasuje, a aby zápisy ze zastupitelstva nebyly na webu schované, ale dohledatelné na pár kliknutí — tak, jak už dnes fungují stovky jiných obcí.
Smlouvy do registru, ne do šuplíku
Na kraji jsme nezačínali velkými sliby, ale tím nejjednodušším: zveřejňováním všech smluv nad 10 tisíc korun — tedy hluboko pod zákonný limit 50 tisíc, který smlouvy do registru vůbec nemusí. Nezůstalo u toho — postupně jsme zveřejnili i všechny dohody o pracích mimo pracovní poměr (DPP/DPČ) a pravidelně je aktualizovali a archivovali. Stejný princip chci nastavit i v Jinočanech: každá smlouva, kterou obec uzavře, patří do registru smluv, ne do šuplíku na úřadě. Občan má právo vědět, s kým obec podepsala smlouvu a za kolik.
Rozklikávací rozpočet CityVizor — ať je vidět, kam jdou peníze
Tohle není teorie, tohle jsem osobně rozjížděl. Na Středočeském kraji jsem jako první začal pracovat na zavedení CityVizoru — nástroje, který vyvinulo Ministerstvo financí a dnes ho provozuje spolek Otevřená města s Česko.Digital jako technologickým partnerem. Nejdřív jsme zveřejnili hospodaření více než 260 příspěvkových organizací kraje, následně rozpočet celého kraje od roku 2018, a to až na úroveň jednotlivých faktur. Když to zvládne fungovat pro rozpočet kraje v řádu miliard, zvládne to fungovat i pro rozpočet Jinočan. Občan by měl umět rozkliknout každou položku rozpočtu obce a vidět, na co přesně se peníze použily — bez žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, bez čekání, během pár vteřin v prohlížeči.
Dotační portál DSW2 — přehled o každé koruně z dotací
Stejná logika platí pro dotace. Na kraji jsem spustil veřejný přehled všech žádostí o dotace od roku 2021 — programové i individuální, schválené i zamítnuté — a data jsme zveřejnili jako otevřená data v Národním katalogu otevřených dat. Pro Jinočany navrhuji nasadit DSW2 (Dotační software 2) — open-source nástroj, který provází celý životní cyklus dotace: od vyhlášení programu přes příjem a vyhodnocení žádostí až po vyúčtování a veřejné zveřejnění výsledků. Žadatelé si navíc mohou žádost podat elektronicky a sledovat její stav online, bez chození na úřad. Obec díky tomu nemusí nic vymýšlet od nuly — jde o hotové, celostátně používané řešení té samé organizace, která stojí za CityVizorem.
Platební portál: obec ho má, ale nikdo o tom neví
Tohle je možná ten nejsnazší bod celého programu, protože nevyžaduje nic nového zavádět — jen konečně využít to, co Jinočany už mají. Obec je totiž do Platebního portálu Středočeského kraje zapojená už dnes. Jenže se o tom prakticky nikdo neví: na webu obce na portál nevede žádný odkaz a přes portál si zatím lze zaplatit jen poplatek ze psů a poplatek za odpad. Škola, školka ani žádný místní spolek zapojené nejsou.
Přitom stačí se podívat kousek vedle, do Rudné. Tamní radnice na svém webu portál aktivně propaguje a kromě úřadu ho dnes využívá i mateřská škola, základní škola i Skautské středisko Balvan Rudná — s tím, že se postupně přidávají další organizace. ZŠ Rudná přes portál vybírá stravné podle věku strávníka, platby za družinu, sešity, ISIC kartu i příspěvky do sociálního fondu školy. Rodiče tak nemusí hlídat variabilní symboly ani nosit hotovost — vše zaplatí kartou nebo převodem z jednoho místa.
Chci, aby Jinočany udělaly totéž: portál konečně viditelně zařadit na web obce a oslovit školu, školku i místní spolky, ať se do něj zapojí stejně jako v Rudné.
Proč věřím, že to zvládnu
Nejde mi o proklamace. Za poslední roky jsem jako člověk odpovědný za digitalizaci na Středočeském kraji zavedl přesně tenhle typ změn v mnohem větší a složitější organizaci, než jsou Jinočany — od zveřejňování smluv přes CityVizor a přehled dotací až po sdílení krajského platebního portálu jako svobodného softwaru s dalšími kraji. Kraj jsem díky tomu jako první v republice přivedl do spolku Otevřená města, protože platí jednoduchá rovnice: veřejné peníze = veřejný kód. Dnes s Otevřenými městy dále spolupracuji, takže vím přesně, jak rychle a levně se dá transparentnost do malé obce jako Jinočany zavést — protože jde o hotové nástroje, ne o vývoj od nuly.
Transparentní úřad není o nedůvěře k lidem na radnici. Je o tom, že občan nemusí nikoho prosit o informaci, na kterou má ze zákona i ze zdravého rozumu právo. Pojďme to v Jinočanech konečně nastavit.
